|
| |
|
|
Periferní jednotky staročeského lexikálního systému: jednotky ustupující
Nejedlý, Petr ; Kučera, Karel (vedoucí práce) ; Pleskalová, Jana (oponent) ; Komárek, Karel (oponent)
Petr Nejedlý: Periferní jednotky staročeského lexikálního systému: jednotky ustupující (abstrakt disertační práce) Práce se zabývá staročeskými lexikálními jednotkami, které ustupují z centra na periferii lexikálního systému. Zkoumá předpoklady takového procesu - ztrátu systémových vazeb lexikální jednotky - a popisuje jeho jednotlivé formy (krajním případem je zánik lexikální jednotky). Podává přehled jazykových a mimojazykových faktorů, které vycházejí z vývoje lexikální jednotky a její ústup na periferii ovlivňují. Všímá si systémových změn v jazyce, které pozměňují vnitřní poměry uvnitř lexikálního systému a vedou rovněž k ztrátě centrálního postavení některých lexikálních jednotek.
|
|
|
Užití aoristu, imperfekta a perfekta v česky psané próze poloviny 14. století
Zdeňková, Jana ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent)
Předmětem této práce je analýza užívání tvarů aoristu, imperfekta a složeného préterita ve čtyřech staročeských prozaických překladových památkách ze začátku 2. poloviny 14. století. Analyzovanými texty jsou úryvek prvního staročeského překladu Bible (úryvek Bible drážďanské doplněné textem Proroků rožmberských), legenda o svatém Václavu ze staročeského Pasionálu, Jmě o svatém Pavle a dvě kapitoly díla O svatém Jeronýmovi knihy troje. Zabýváme se zastoupením jednotlivých zkoumaných tvarů, vidovou charakteristikou sloves, od nichž se tyto slovesné tvary tvoří, a jejich vztahem k latinské předloze. Získané výsledky jsou uspořádány do tabulek a grafů. Součástí práce je též elektronická databáze zkoumaných slovesných tvarů.
|
|
|
Distribuce a funkční využití staročeského reflexiva "sě"
Pergler, Jiří ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Práce se zabývá funkcemi reflexiva sě ve staré češtině. Ve 2. kapitole reflektuji odbornou literaturu k tématu, ve 3. kapitole popisuji metodu svého výzkumu, představuji zde analyzovaný jazykový materiál a uvádím, jaké funkce reflexiva byly výzkumem identifikovány. Klíčovou částí práce jsou kapitoly 4, 5 a 6, kde na základě výsledků výzkumu popisuji tři funkce reflexivního sě (typy konstrukcí, ve kterých se reflexivum sě vyskytuje): akuzativní tvar zájmena, spontánnost a deagentizaci. Věnuji se základním syntaktickým a sémantickým vlastnostem těchto konstrukcí, dále analyzuji především kritéria životnosti podmětu a slovesného vidu, která se ukázala být pro jednotlivé typy konstrukcí relevantní. Popisované funkce mají charakter prototypů, nemají tedy jasné hranice. Pozornost proto věnuji také případům na pomezí mezi různými funkcemi. V 7. kapitole tyto funkce navzájem porovnávám a upozorňuji na nejdůležitější rozdíly mezi užitím reflexiva ve staré a nové češtině.
|
|
|
Popis staročeské apelativní deklinace (se zřetelem k automatické morfologické analýze textů ve Staročeské textové bance)
Synková, Pavlína ; Oliva, Karel (vedoucí práce) ; Petkevič, Vladimír (oponent) ; Vepřek, Miroslav (oponent)
Práce přináší explicitní popis staročeské apelativní deklinace, který může sloužit jako základ pro automatické vygenerování tvarů spojených s morfologickými charakteristikami a lemmatem. Tyto tvary mohou být poté využity pro přiřazování morfologických kategorií (rodu, čísla a pádu) a lemmatu k tvarům vyskytujícím se v elektronizovaných staročeských textech. Práce tak vytváří podklady pro první krok k přeměně textových bank, které v současnosti pro staročeské období existují, v šíře využitelný nástroj lingvistického výzkumu. Staročeským obdobím se přitom ve shodě s obecně přijatou periodizací myslí období od vzniku souvislých českých textů zhruba do roku 1500. Substantiva byla vybrána proto, že v současné češtině pokrývají zhruba 30 % textu, tedy nejvíce ze všech slovních druhů. V celé práci se zohledňují staročeské texty pouze v transkripci užívané v textech Staročeské textové banky budované v Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Pro automatickou morfologickou analýzu představuje transkripce velké usnadnění, protože standardizuje písmo i pravopis, zároveň je však třeba mít na zřeteli, že každá transkripce je interpretací a je do jisté míry závislá na rozhodnutí editora textu. V práci se pro popis staročeské apelativní deklinace využívají historické mluvnice, staročeské texty a slovníky staré...
|
|
|
Periferní jednotky staročeského lexikálního systému: jednotky ustupující
Nejedlý, Petr ; Kučera, Karel (vedoucí práce) ; Pleskalová, Jana (oponent) ; Komárek, Karel (oponent)
Petr Nejedlý: Periferní jednotky staročeského lexikálního systému: jednotky ustupující (abstrakt disertační práce) Práce se zabývá staročeskými lexikálními jednotkami, které ustupují z centra na periferii lexikálního systému. Zkoumá předpoklady takového procesu - ztrátu systémových vazeb lexikální jednotky - a popisuje jeho jednotlivé formy (krajním případem je zánik lexikální jednotky). Podává přehled jazykových a mimojazykových faktorů, které vycházejí z vývoje lexikální jednotky a její ústup na periferii ovlivňují. Všímá si systémových změn v jazyce, které pozměňují vnitřní poměry uvnitř lexikálního systému a vedou rovněž k ztrátě centrálního postavení některých lexikálních jednotek.
|
|
|
Adjektivum poslední v systému české slovní zásoby. Diachronní pohled
Gabrielová, Hana ; Martínek, František (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Tato bakalářská práce sleduje vývoj postavení adjektiva poslední v systému české slovní zásoby se zvláštním zaměřením na češtinu doby střední. Vychází jednak ze slovníkových prací zachycujících lexikum starší češtiny, jednak z anotované databáze dokladů sestavené na základě excerpce korpusů textů češtiny doby střední. Po stručné kapitole nastiňující "předčeský" kontext následuje podrobný rozbor lexikografických zpracování adjektiva poslední ve staré češtině. Druhá část je věnována analýze sémantiky adjektiva ve střední češtině, založená zejména na komponentové analýze a rozboru syntagmatických vztahů. Snaží se rovněž postihnout nepodstatnější vývojové změny.
|
|
|
Česká lexikografie 15.století
Voleková, Kateřina ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent) ; Pleskalová, Jana (oponent)
Mgr. Kateřina Voleková Česká lexikografie 15. století Czech Lexicography of the 15th Century Abstrakt Disertační práce se věnuje vývoji české středověké lexikografie. Na základě výzkumu bohatého rukopisného materiálu čítajícího přes 350 položek popisuje vývoj české lexikografie od českých glos v cizojazyčných textech ke vzniku prvních latinsko-českých slovníků a rozkvět české lexikografie v 15. století se zaměřením na překladová lexikografická díla latinsko-česká, česko- latinská a vícejazyčná. Pozornost je věnována též nečetným českým výkladovým slovníkům. Vysoké množství různorodých lexikografických památek je roztříděno podle formálních a obsahových kritérií. Z hlediska formy a makrostruktury rozlišujeme české glosy v latinském a latinsko-německém slovníku, překladový slovník s češtinou jako jedním z překladových jazyků, slovník uspořádaný abecedně (alfabetář) a věcně (nomenklátor) a neuspořádaný slovník. Z hlediska obsahu dělíme texty na rozsáhlé slovníky pokrývající co největší část slovní zásoby a krátké slovníčky zaměřené na určitou úzkou část slovní zásoby. Lexikografické památky jsou v práci uvedeny se stručným popisem, který je u vybraných textů, především krátkých a dosud nevydaných, doplněn jejich transkribovanou edicí. Součástí práce jsou sondy do pravopisu a jazyka staročeských...
|
|
|
Distribuce a funkční využití staročeského reflexiva "sě"
Pergler, Jiří ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Práce se zabývá funkcemi reflexiva sě ve staré češtině. Ve 2. kapitole reflektuji odbornou literaturu k tématu, ve 3. kapitole popisuji metodu svého výzkumu, představuji zde analyzovaný jazykový materiál a uvádím, jaké funkce reflexiva byly výzkumem identifikovány. Klíčovou částí práce jsou kapitoly 4, 5 a 6, kde na základě výsledků výzkumu popisuji tři funkce reflexivního sě (typy konstrukcí, ve kterých se reflexivum sě vyskytuje): akuzativní tvar zájmena, spontánnost a deagentizaci. Věnuji se základním syntaktickým a sémantickým vlastnostem těchto konstrukcí, dále analyzuji především kritéria životnosti podmětu a slovesného vidu, která se ukázala být pro jednotlivé typy konstrukcí relevantní. Popisované funkce mají charakter prototypů, nemají tedy jasné hranice. Pozornost proto věnuji také případům na pomezí mezi různými funkcemi. V 7. kapitole tyto funkce navzájem porovnávám a upozorňuji na nejdůležitější rozdíly mezi užitím reflexiva ve staré a nové češtině.
|
|
| |
host ::
RSS.